No, tak si sedím v práci a snažím se na první zápis (tedy opravdu první - ten výkřik do tmy na začátku byl spíše zkouška) zvolit nějaké vhodné téma.
I když jak vhodné? Zřejmě by bylo docela vhodné si na začátek ujasnit, co vlastně na blogu hodlám psát a zveřejňovat. Název mluví celkem srozumitelně. Nejen o vaření - ale i o vaření. Je to můj - tedy náš koníček. Dál jsou tu tři dospělé děti, jedno vnouče na cestě, jeden zeť, jeden Brůča, jedna švagrová, jeden švagr a jejich desetiletý syn Mates. Pak jedna jezevčice, jeden rodinný domek se zahradou a z toho všeho vyplývající program.
Původní úmysl byl takový, že se toho hodně děje a v podstatě po roce na většinu věcí člověk ve víru událostí zapomene. Je dobré se občas zastavit a zalistovat zpět. Copak jsme to dělali před rokem? Či dvěma?
A taky se zapomene na to, jak vypadala zahrada předtím, než..... A tak bych tento blog chtěla zasvětit kronice o tom, co se dělo, kdo co a proč a taky jak vaříme, abychom nebyli jateční (což se nám málem povedlo). Tak, teď mám celkem jasný cíl, jen se do něj ještě trefit.
Žádné komentáře:
Okomentovat