středa 30. března 2011

Pokračování výstavby na Brůčíně

Tak, a máme název pro naše nemovitosti. Brůčín. Proč ne?
Zrekapitulovala bych napřed, co se dělo až dosud. Na celkem prostorné zahradě - cca 2000 m2 - stála tereziánská stodola. Byla malebná, leč hrozně velká a taky její zdravotní stav nebyl nejlepší. A tak v souvislosti s prodejem pražského bytu a přestěhování se na Brůčín jsme vymysleli velkorysou přestavbu. Stodole zazvonil umíráček a kromě jedné zdi na hranici pozemku byla rozebrána, kameny očištěny, zbytek skončil dílem na skládce, dílem v krbu. Na místě za stodolou vznikla 3metrová opěrná zeď se střechou, do které jsme vsadili slušně velký bazén se zastřešením. A pak na uložení věcí, pro technologii bazénu a jako dílna a černá kuchyně byl postaven "domeček". Ten je zatím v hrubé stavbě, či spíše polohrubé. No a teď se maká na skleníku, který je přilepen na jižní stranu domečku. Je konec března, jsou hotové základy a teď závodíme s časem, protože Brůča je hluboce rozhodnut ještě letos skleník užívat. Nicméně již teď se ukazuje, k jakým nekalým účelům byl domeček postaven. Naši hoši (Brůča a zeť) tuto stavbu mají v pozoruhodné oblibě. Asi před měsícem se pustili do vnitřních úprav, omítnutí parapetů a zabetonování filtrace na bazén. Já jsem byla se Starší doma a vařily jsme. Asi v 10 hodin se lehce mihly stíny kolem oken směrem ven z branky. "Jdeme k Bobovi (švagr) pro ... " nevím už, pro co to tak naléhavě museli k Bobovi, ale fakt je, že bylo poledne a oni nikde. Tak volám švagrové, jestli tam jsou naši hoši. Ne už odešli dávno, prý na stavbu ke Katce (zeťova sestra). Víc jsem neřešila, naobědvali jsme se a když jsem uvařila kávu, viděla jsem zase stíny mířící nehlučně k domečku. Vystrčila jsem hlavu a zahalekala na Brůču mizícího v dáli, že je oběd. Odpověď byla sice nesmyslná, ale srozumitelná: My nebudem, my zlobíme. Bylo rázem jasno, prodlení bylo způsobeno mezipřistáním v místní hospodě, nákupem kuželek a následné jejich likvidace v domečku. Samozřejmě, že přitom pilně pracovali. K večeru se dostavili dolů k nám, a první, co halekali bylo, že splnili plán a udělali vše, co si předsevzali. A ještě mnohem víc, dodávám já.

Žádné komentáře:

Okomentovat