Téměř ke konci práce náhle Brůča sprostě zaklel. Všichni jsme se otočili, cože se to děje. No taková blbost. Rozlomila se kovová páska na hadici v úchytu na vývod ze studně. Bez vody se těžko míchá beton, zalévá zahrada a dopouští bazén a tak Brůča sedl neprodleně do auta a vyrazil do Kolína do OBI. Předtím byl ještě dotázán Bobeš, zda někde u nich se nenachází stahovací páska, leč s výsledkem očekávaným, čili nic. Ale Bobeš využil situace a že musí pro barvu na plot, ančto by to už potřeboval, tedy ten plot. Za hodinu a půl se vrátili s barvou a páskami, barva dobrá, pásky malé. Brůča to vyřešil chytře. "Viď, že tam ráno sjedeš? Alespoň si zařídíš, já nemůžu, já musím vozit hlínu". No co by ne. Od Patrika jsem dostala kus hadice, abych nekoupila něco nepoužitelného. A tak jsem se ráno vydala, zakoupila 2 ks těch nesmyslů, samosebou zavdala příčinu ke smíchu místním ochmelkům u pumpy, protože jsem při tankování zapomněla zavřít víčko od nádrže a zastavila o pár metrů dál, abych ho zavřela, v OBI koupila ještě hnojivo na domácí kytky a v přiměřeném čase dorazila domů. Hoši již čekali a se zájmem se dotázali, kolik kusů že jsem koupila. Odpověď, že dva, je uklidnila, protože přiznali, že tento pokyn mi nedali a báli se, že koupím pouze jeden. A oba čile vyrazili zprovoznit vodu. "Patriku, neviděl jsi někde kombinačky?" Patrik nevěděl, kde jsou kombinačky, nevěděl bohužel ani o žádných jiných kleštích, které jsme kdy měli, a které z mně nepochopitelných důvodů zmizely z povrchu zemského. Dokonce zmizely i oba francouzáky, přičemž Brůča si vzpomněl, že ten velký půjčoval dědovi. No, sláva, tak aspoň něco. Po docela dlouhé době, kdy byly opakovaně prohledány obě dílny, trávník kolem žumpy, kam kombinačky mohly zapadnout, když se před dvěma měsíci vyvážela žumpa a bylo potřeba otevřít dekl a jiných přilehlých prostor, bylo zcela jisté, že kleště prostě nejsou, rozhodně ne tam, kde by je člověk hledal. V mysli mi proběhly obrázky, jak Brůča na horní zahradě krotí zdivočelé ostružiny, ale nemohla jsem si vzpomenout, zda je jen nepřivázal. Takže nakonec, když jsem jen otevřela pusu, tak Brůča zaječel "neříkej to!" No samosebou, že jsem chtěla poznamenat, že kdyby se věci dávaly na svá místa, nemuselo by se pak hodiny (a často bezvýsledně) hledat a utrácet zbytečně za koupení stále nových a nových věcí. Nakonec se opět jelo k Bobešovi, který je sice taky bordelář, ale kombinačky našel. Večer přišel Bobeš s Káčou na chvilku na kus řeči. Bobeš neponechal nic náhodě, jak přišel, zbalil kombinačky do kapsy, protože co kdyby se i ty jeho někam založily, že?
Žádné komentáře:
Okomentovat